Dramocrates, myšlenka šestá

Dramocrates, myšlenka šestá

Myslitel, který zapomněl

Poslední dva dny nebyly pro velkého myslitele zrovna lehké.

Sužovala ho velká bolest na duši. Bolest, která neměla mít konce.

Přestože se snažil udržovat prázdnou mysl a soustředit se pouze hledání moudrosti, nedokázal své soustředění zcela ovládnout. Rozhodl se tak pro terapii spojení. Spojení se s přírodou.

Odešel ze své chatrče, aby se vydal na dlouhou cestu. Ta cesta neměla přesně daný cíl. Prostě šel. Mlčky a odevzdaně.

Prošel ztemnělým, zarostlým lesem. Cítil uvnitř něj tu obrovskou svobodu a rozmanitost. Dokola se ozývaly zvuky široké přírody, malých i větších tvorů, žijících uprostřed tohoto ekosystému.

I přesto duše strádala.

Přešel potok i louku. Jarní rozkvět působil velmi silnou energií. Dravci, kteří nad přilehlým polem kroužili, mu připomínaly jeho samého hledajíc uspokojení. Uspokojení, které však nepřicházelo.

Dramocrates při své cestě do nikam spatřil svůj cíl. Byl to strom. Obrovský, starý strom, který měl už své nejlepší roky za sebou. Aura, kterou z něj myslitel cítil, byla tak silná, že si pro spojení vybral právě něj.

Sesbíral obrovské kusy kůry, které pod ním ledabyle ležely na hromadu. Kusy mechu, kterými byl strom obrostlý, nechal na svém místě. Chtěl pocítit jeho skutečnou sílu bez náznaku jemnosti.

Přikryl se kůrou, zavřel oči a začal pravidelně dýchat.

A přišel bezesný spánek.

Sladký jako med, pálivý jako rozžhavené uhlíky, spásný jako zasloužilá smrt.

Dramocrates našel, co hledal. Totiž, útěchu pro sebe sama.

Tento kus úlevného pocitu nechal rozproudit po svém těle. Cítil, jak ho naplňuje od konečků prstů až po kořeny vlasů. Bylo to nádherné, překrásné a úžasné. 

Slza, která ukápla, mu evokovala vzpomínku na časy dávno minulé.

Našel své rozhřešení.

Křížem, krážem, cestičkou svou kráčí
nenachází, po čem srdce plesá
ten nejkrásnější hlásek – zpěv ptačí
však pomalu, ale jistě klesá.

Slunce zapadlo, mraky se mračí
prastarý strom korunu svou sčesá
co bylo – bylo. Co je teď – stačí
„Velký dík, Země“, do skály tesá.

Veselej

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.